neděle 13. července 2014

Jak vypadal můj první sex? A proč mám deprese?

Co jste o mně ještě netušili? 

Je to pár dní zpátky, co jsem vydal ven svojí písničku „Jako Iveta“. Chtěl jsem v ní popsat svoje pocity. To, jak s odstupem času vidím ty souvislosti s jejím životem. Ano, kritizoval jsem jí. Ale ruku na srdce. Když žila, dělal to každý z vás. Každý, kdo si čte tyto řádky se alespoň jednou uchechtnul, a nebo nadhodil nějaký vtip na její adresu.
No, a když čtu o tom, že měla deprese, že její vztahy stály za ho*no, a nebo když čtu o jejím dětství, naprosto se v ní vidím. Proto jsem tu písničku pojmul tímto způsobem. Je tam spousta alegorií, metafor, a hlavně symbolů.
Zkrátka jsem musel ze sebe dostat ty pocity. Vím jaké to je bojovat s démony, které jsou silnější, než já. Vím co to je trpět depresemi. Vím co to je, když nemáte už sílu pokračovat, a toužíte z celého srdce brečet, a v tichosti umřít. Vlastně spíš chcete, aby vás někdo zachránil, a pomohl vám. Vím jaké to je přijít o nejlepšího člověka, jakého si umíte představit. A proto v ní vidím to spojení.
Iveto, tohle je pro tebe. Doufám, že jsi našla konečně klid, který jsi hledala.

Ale abych se dostal k věci, o které jsem chtěl psát. Zkrátka ozval se mi člověk, který by mi pomohl vydat knihu, která by nesla v sobě všechny moje pocity, moje příběhy, a hlavně ukázal každou slzu, která je skrytá za mým úsměvem. Chtěl bych proto vám všem říct úžasnou novinku. Budu vydávat knihu !!!
A protože vás mám rád, a protože vám všem děkuji, že čtete můj blog, tak jen vám, návštěvníkům tohoto webu chci ukázat malý kousek.
Doufám, že se vám bude líbit stejně, jako i zbytek knihy, který na začátku příštího roku výjde.


  • Škola?
Když jsem poprvé vkročil do školy, vkročily se mnou i problémy. Nezapadal jsem. Nikdy jsem neměl šanci se naučit jak jednat s lidmi. Často jsem vyrušoval, vykřikoval, a zkrátka jednal podle svých vlastních pravidel. Několikrát jsem dostal různé důtky. Důtka třídního učitele, ředitele, pak dvojka z chování, trojka, a na střední škole i podmínečné vyloučení. Ptáte se proč? Protože jsem nesnášel kolektiv lidí. Každý měl vlastní názor, a k mému už se najednou nenahlíželo dominantně (jako tomu bylo doma), ale ve stejné rovině, jako u ostatních. Někdy ani to ne. Když máte názory, které ostatní nějak nechápou, nebo s nimi nesouhlasí, tak zkrátka se na váš názor nehledí

  • Přátele?
Jo, málem bych zapomněl. V dětství jsem se kamarádil s jedním klukem, který měl chatu naproti nám. Už když jsem poprvé do našeho rodinného domku přijel, tak přiběhl k našemu autu, a oslovil mne. Chápete? Já jsem byl šťastný. Ale choval jsem se strašně dominantně. Často jsme se hádali, protože on byl zkrátka typický kluk. Já na rozdíl od něj nehrál žádný sport, ani nejezdil na kole, a o holkách jsme se nikdy nebavily. Strávili jsme spolu skoro každé léto. Až jednou přestal jezdit. Pak jednou přijel autem. Svým. Nám oboum čerstvě 18, on přivezl svou holku, a když mě po těch asi 2-3 letech viděl, řekl mi instinktivně, že nemá čas. Neviděl jsem ho už. Dnes bych se divil, kdyby znal mé jméno.

  • Deprese?
Později, když mi bylo 13, a já už věděl co moje stavy znamenají, jsem začal mít problémy se spaním. Probouzel jsem se několikrát skrz noc, a často brečel. Občas jsem dostal od maminky její léky na spaní. Stilnox. Dlouhé roky jsem na něm byl závislý. A když jsem nešel hned spát, a potlačoval trochu spánek další aktivitou, kterou jsem chtěl ještě dodělat, tak jsem dělal blbosti, které si ani nepamatuji. Začal jsem na půl tabletě 2x týdně. Skončil jsem na 6-8mi tabletách každý den. Bez nich jsem usínal, a probouzel se, a usínal, a probouzel se, a nemohl jsem vůbec fungovat. Můj otec to nerad viděl. Nikdy jsme si nerozumněli. Celé noci jsem kolikrát jen brečel, a prosil, abych měl klid. Neměl jsem přátele, kromě mojí maminky jsem vlastně neměl rodinu (myšleno sociálně), neměl jsem žádný vztah, a všechny tyhle věci nahrazoval můj kocour Jonáš, kterého jsem nade vše miloval. I když jsem začal kouřit, občas jsem pil, a několikrát se pokusil zabít, tak on byl důvod, proč jsem to tolikrát radši vzdal. Byl pro mě prostě jako bratr.

  • Sex?
I když jsem o to přišel velmi brzy, a nikdy jsem se tím netajil, tak musím říct, že jsem moc nadšený nebyl. Jak jsem již zmínil, tak jsem prodělal záněty kyčlí. Takže mně během toho chytaly křeče, bylo to takové krkolomné, a bál jsem se, jestli se mi sex bude vůbec někdy líbit. Trvalo pak roky, než jsem se odvážil to znovu zkusit. A musím říct, že poprvé jsem byl se sexem spokojený až v 18ti. Přesto mi příjde trochu zvláštní celý princip gay sexu. Musím říct upřímně, že kromě přímo sexu se mi to moc nelíbí. Nikdy v životě jsem nekoukal na porno, kde by byl přímo gay sex. Ta ironie. Největší gay v ČR má odpor k análnímu sexu.....


Více již brzy ve vašem knihkupectví.


Jan Zelenka

13 komentářů:

  1. Drahý Honzo,
    tvé internetové alter ego sleduji už dlouho. Je jasné, že vždycky není slunečno. Sama jsem měla období, kdy jsem se uzavírala do sebe a trpěla depresemi. Tak nějak jsem se z toho vyhrabala svépomocí, i když to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Ale o tom jsem nechtěla psát. Mám ráda obě tvé tváře, jak tu ztřeštěnou a trochu nemístnou stránku, tak i tuhle (snad) upřímnou. Tvůj styl psaní je čtivý a tak se těším i na tvou knihu, která si jistě najde výrazné místo v mé knihovně. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jako Iveta je neskutečně pěkný song,neskutečně jsem si ho oblíbila.Moc se těším na knížku,ráda se o tobě dozvídám nové věci a píšeš hrozně čtivě :)

    OdpovědětVymazat
  3. No nazdar....Nechápu jak tě může někdo poslouchat podle mě neumíš vůbec zpívat ale je to můj názor ...

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Honzíku, moc hezké psaní, hlavně pro někoho , kdo tě zná od 3 let. Dan si na Tvé jméno určitě pamatuje, ale jste už každý jinde. Přeji Ti hodně štěstí v životě!! I.Š.

    OdpovědětVymazat
  5. Docela mě překvapilo, cos tu napsal.
    To bych do tebe neřekla.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Honziku máš dobrý videa.Z těch negativních komentářů si nic nedělej.To píšou hlupáci.(youtube) jen tak dál.Jsi dobrej.

    OdpovědětVymazat
  7. Zelenko, milý Jane. Čim dál tím víc si tě dovedu představit jako kněze římske církve. Jára Navlékni si občas na sebe reverendu

    OdpovědětVymazat
  8. No i kdys si gay tak HA-GAY

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj, kdy vyjde ta kniha?

    OdpovědětVymazat
  10. To je smutné :-( Málem jsem se rozbrečela.

    OdpovědětVymazat
  11. To je smutné :-( Málem jsem se rozbrečela.

    OdpovědětVymazat
  12. A potomhle všem jsi začal provokovat na YouTube, aby tě lidě začali ještě víc nenávidět? Já ti to vlastně všechno přeju, ubožaku, teď si něco vem k srdci: Já to vživotě neměl jednoduché, rodiče se rozvedli, ve škole mě šikanovali jak psychicky tak fyzicky, učitelé mě vůbec nebrali a ani neberou vážně... Ale já se aspoň snažím o to, aby mě měli rádi jiní lidé a podle toho se i prezentuji! Jak se prezentuješ ty? Jako rozmazlený bu**rant!! Sám si to děláš a pak tady brečíš, je mi špatně!

    OdpovědětVymazat